„Myslím, tedy jsem“.

„Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí“, prohlásil kdysi dávno Archimédes (řecký matematik, fyzik a astronom). Tímto výrokem vlastně říká, že pevný bod v hmotném světě neexistuje.

Popojděme o něco dál.

René Descartes (francouzský matematik a fyzik) říká : „… můžeme předpokládat, že není Bůh, ani nebe, ani tělesa; že sami nemáme ruce ani nohy ani celé tělo. Nemůžeme však předpokládat, že nejsme my sami, kteří to myslíme. Nelze tvrdit, že by to, co myslí, v té chvíli, kdy to myslí, neexistovalo. Takže tato myšlenka: „Myslím, tedy jsem“, je ze všech první a nejjistější…“

Jednoduše řečeno Descartes nevylučuje existenci nehmotného světa (světa myšlenek). Když se nám nepodařilo najít pevný bod v hmotném světě, pokusme se jej hledat v tom nehmotném.

Co tím vším chci naznačit ?

Podaří-li se nám nalézt „pevný bod“ ve světě myšlenek, pevně jej „uchopme“ a nepusťme jej, neboť jsme nalezli štěstí s velkým „Š“.