„Jednou bude líp, já vím…“

V epilogu jisté knihy bylo napsáno toto: „Zemře-li na světě byť jen jeden jediný člověk, zemře kousek něčeho v každém z nás lidí celého světa.“

Často slyším kolem sebe slova: „Ten svět je stále horší, ale já jsem „malý pán“, abych to změnil.

Ale setkal jsem se i s opačným  názorem: „Jsou věci kolem mne, které nejsou správné, a tak se s tím snažím něco dělat a začínám u sebe a svých nejbližších.“

V televizi nedávno proběhla anketa na téma: „V čem vidíte příčinu současné krize?“ Odpovídali různí lidé, mezi nimi známé tváře z politiky, ekonomiky či filosofie. Jeden viděl krizi v špatně fungující ekonomice, jiný v zkorumpovanosti politiky, další v tom, že existuje velká propast mezi bohatými a chudými zeměmi. Byl osloven i jeden zcela neznámý člověk. Nejdříve to vypadalo, jako by byl otázkou zaskočen, delší chvíli (na rozdíl od tzv. V.I.P. osobností) přemýšlel a pak odpověděl s úsměvem: „Víte, těžko říct, v čem spočívá současná krize, ale problém současnosti vidím asi v nedorozumění mezi generacemi.“

Víme i my, v čem opravdu spočívá problém dnešní společnosti?