„Můj dědeček byl vesnickým učitelem na východním Slovensku. Dožil se 93 let. Snídal špek s chlebem. Jenže ráno v pět šel tvrdě pracovat na pole, teprve potom v osm se postavil za katedru a učil děti.“
Tolik Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. O svém dědečkovi.
A dále pokračuje (úryvek z rozhovoru) : „Myslím, že v mnohých přetrvává pocit, že jejich zdraví je jakýsi státní majetek. Hodnota , o kterou má pečovat stát, ministerstvo zdravotnictví, lékaři – prostě nějaká instituce. To je omyl ! Zdraví je především naše. Je to osobní hodnota každého z nás. O tuto hodnotu je třeba pečovat. Zanedbanou osobní péči nedokáže medicína plně nahradit. Když si svoje zdraví poškodíme nebo zničíme, tak nové si nekoupíme !“