Tento výrok připisovaný Sókratovi jednoznačně vyzdvihuje vlastnosti kvalitní vědy. Je to především sebereflexe, chcete-li hluboká pokora, která dělá vědu opravdovou. Svou dialektickou metodou položil Sókrates základy západního kritického myšlení.
Uvedu konkrétní příklad, který dokazuje, že naše západní věda je teprve na začátku „své cesty“.
Spojení mezi nervovými buňkami v těle se nazývají synapse. Mnoho z nich má tak malé rozměry, že i pomocí současných nejmodernějších mikroskopů je nemožné je zaregistrovat. Vědci odhadují že v samotném mozku je minimálně 1.000.000.000.000.000 synapsí, a to je ještě velmi střízlivý odhad. S velkou pravděpodobností rychlý vývoj moderních zobrazovacích metod ve spojení s vývojem molekulární genetiky, biofyziky a biochemie a dalších mezioborových výzkumů otevře dvéře do další komnaty převratných objevů. Přesto v duchu známého výroku „Vím, že nic nevím“, zůstává naše poznání stále na začátku.