Je-li naše tělo vystaveno stresu (překvapí-li nás např. divoké prase v lese při nelegálním odběru vánočního stromku, nebo když nás hned ráno neoprávněně šéf seřve, protože přijde do práce už naštvaný, atd.) aktivují se nadledvinky. Tato aktivizace nadledvinek vyvolá v těle reakci, kterou nazýváme jednoduše „Bojuj nebo uteč !“. Taková je první přirozená reakce našeho těla na stres. Přitom nadledvinky zvýší produkci hormonu kortizolu, který tělo „energeticky nabudí“, zvýší se svalové napětí, potlačí se proces trávení, atd. Takto je tělo výborně připraveno na okamžitý fyzický výkon ( útěk před již zmíněným divokým prasetem, nebo – což nedoporučuji – rána pěstí do šéfova stolu, z kterého jsme před tím narychlo odklidili citlivé přístroje). Fyzická reakce („Bojuj nebo uteč“) je v dnešní době, kdy mnoho lidí pracuje v „kultivovaném“ prostředí kanceláře, poněkud nevhodná. A zde nastává problém. Fyzická reakce („Bojuj nebo uteč“) je potlačena. Pokud takto reagujeme na stres dlouhodobě, pak hladina kortizolu také zůstává dlouhodobě zvýšená. Následkem toho se zpomaluje produkce prostaglandinů, které podporují imunitní funkce, „zpružňují cévy“, brání zvýšené srážlivosti krve, mají protizánětlivé účinky.
Tedy konečným důsledkem je zvýšená tendence k zánětlivosti a imunosupresi, nemluvě o psychickém dopadu.