(Použití antibiotik jako prostředku intenzifikace chovu dobytka)
Zjednodušeně řečeno, antibiotika omezují zánětlivé procesy ve střevech a následné „zesílení tloušťky“ střevní stěny, čímž vylepšují prostupnost živin. Zvyšují tak přírůstky a snižují spotřebu krmiva, zkracují dobu výkrmu a efektivita chovu roste. Často se v krmivech skrývají pod označením „růstové stimulátory“. V řadě zemí je toto zakázáno. Mimo jiné i proto, že zvyšují riziko vzniku rakoviny. Spotřeba antibiotik doslova „letí“ nahoru. Kromě těchto zmíněných nízkých („nutričních“) koncentrací roste počet chovů praktikujících i vyšší dávky antibiotik, označované jako „preventivní“. Ty pomáhají chovatelům omezovat infekční choroby, které by jejich zvířata mohla decimovat. Typickým příkladem je lavinovité šíření zánětů vemene (mastitid) a to jak u krav, tak prasnic. To stále ještě nemluvíme o dávkách označovaných jako léčebné (těch nejvyšších).
Na jedné straně se společnost snaží agitací omezit nadužívání antibiotik u nás lidí, ale ve srovnání s tím, k čemu dochází v produkci potravin, to bude hrát roli podružnou. Stimulátory růstu šetří náklady na krmivo a zkracují výkrmové turnusy. Preventivní podávání antibiotik snižuje poklesy užitkovosti způsobené nemocností zvířat.
Nemůžeme z toho vinit jen chemický průmysl. Ten jen reaguje na bezohlednou konkurenci v krmivářském průmyslu a požadavky farmářů, které výkupní řetězce nutí k co nejlevnější produkci. Zvláště vlády těch chudších zemí budou před nárůstem spotřeby antibiotik zavírat oči, protože musí z mála nasytit co nejvíce hladových krků. Počty těch, co neřeší, co bude za několik let, protože si takový přepych nemohou dovolit, jsou v lidnatých oblastech planety nesrovnatelně větší než v rozvinutých zemích.
Fy Masáže Kroměříž si klade otázku, ne jen zda-li bude účinnost antibiotik klesat, ale jak rychle to bude.