Schopnost rozumného hospodaření se svou energií je umění vyznat se v životě. Energie člověka se týká jak fyzické tak duševní stránky jeho těla. Tato energie podléhá obecně známému přírodnímu zákonu zachování energie. V souvislosti s energií je třeba definovat dva zásadní pojmy. Rovnoměrnost a záložní energii. Rovnoměrnost by měla být samozřejmostí nejen v čase pracovního procesu, ale také v čase regenerace. Rovnoměrnost zátěže je významným aspektem takřka u všech strojů a přístrojů. Tím více by aspekt rovnoměrnosti měl být spojován s lidskou činností. Bohužel je tomu v dnešní technologicky vyspělé společnosti často právě naopak. Nerovnoměrnou zátěží se lidský organismus daleko rychleji vyčerpá. Regenerace pak vyžaduje mnohem více času. Proto klademe důraz na pravidelnost regenerace, které pak v konečném důsledku člověku přinese především lepší zdraví, úsporu času a peněz. Záložní energie se týká náhlých životních situací jako např. nemoc, ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání apod., které nás značně vyčerpají, a ten, kdo žije a pracuje tzv. na doraz, tedy bez jakési energetické rezervy, může zkolabovat. Proto zdůrazňujeme svým klientům, když po regeneraci organismu pocítí více sil, aby to pro ně nebyl signál ke zvýšení pracovního výkonu, ale aby si získanou rezervu uchovávali jako záložní.