Pružnost (elasticita) svalu je značně komplexní jev. Na molekulární úrovni jsou svaly složeny z myozinu, aktinu, titinu a nebulinu a řady dalších proteinů (desmin, vimetin, syndesmin atd.), o jejichž roli při kontrakci, relaxaci a elasticitě, se zatím u lidských svalů mnoho neví. Ojedinělé jsou i údaje o patologii titinu. U jedné ze vzácných forem myasthenia gravis byla prokázána tvorba protilátek proti titinu, provázená poruchou svalové elasticity. Je velmi pravděpodobné, že v patologii svalu hraje titin dost významnou a dosud nedoceněnou roli. Jeho mezní odolnost na protažení (3,5 – 5 pN) je v průměru nepatrně menší než u myozinu (2 – 7 pN), ale závažnější než citované výsledky ojedinělých měření je zjištění, že jednotlivé svaly mají různé kritické meze pružnosti. Byly dokonce zjištěny i rozdíly v rámci vícesložkových svalů. Např. se liší pružnost titinu v jednotlivých hlavách trojhlavého lýtkového svalu. Jde sice zatím o jednotlivá pozorování, která budou vyžadovat další revizi, ale již získané poznatky otevírají zcela nové pohledy na fyziologii svalu.
Komplexnost elasticity pohybového aparátu vyžaduje nejen interdisciplinární přístup při výzkumu problematiky pohybového aparátu (svalů) a také k jejich regeneraci je třeba využívat co nejkomplexnější přístup.