Technologická revoluce způsobila fatální skok v činnosti lidstva (takřka změnu paradigmatu) a jednoznačně se projevila na lidském zdraví.
Koňské spřežení působí v porovnání s těžkotonážním náklaďákem jako hračka. Hmotnost takového obřího stroje se blíží 1000 tunám tedy 1000 krát těžší než koňský povoz. Spotřeba tohoto kolosu se blíží 1.000 litrům nafty na 100 km, zatímco kůň sežere trochu sena.
Výsledek? Masívní rabování planety, extrémně rychlá těžba fosilních paliv a extrémní produkce CO2 do atmosféry. Extrémně rychlý nárůst globální teploty a relativní vlhkosti na planetě. Extrémně rychlé změny dříve ustáleného vzdušně-oceánského proudění a v důsledku toho extrémně rychlé termodynamické změny klimatu, které nadměrně vyčerpávají lidský organismus.
Řešení? Alespoň částečný návrat k činnosti člověka, která tak extrémně nezasahovala do křehké rovnováhy přírodních procesů na planetě, které se formovaly miliony let.
Pracoviště rolníka se dnes podobá víceméně kanceláři úředníka, který je obložen monitory a stroj ovládá myší nebo joystickem, zatímco rolník před pár generacemi držel krok s koňmi a v ruce držel opratě.
Výsledek: Důsledkem rozporu mezi extrémně rychlým technologickým vývojem a naopak časově dlouhodobým evolučním vývojem lidského organizmu dochází v lidském organismu k tzv. „technologickému stresu“, který je jednou z příčin narůstajících civilizačních chorob.
Řešení: Alespoň částečný návrat činnosti člověka, kterou vykonával po mnoho minulých staletí.
Závěr:
Skoková změna v činnosti člověka, která proběhla v posledních cca 100 letech, byla až příliš rychlá jak vzhledem k lidskému organismu, tak vzhledem k rovnováze přírodních procesů, které se na planetě utvářely v průběhu milionů let. Důsledkem „technologické revoluce“ je celkově zrychlený životní styl člověka, několik odlišných činností prováděných současně jednou osobou, o požívání stravy při práci, při řízení automobilu, při firemní poradě atd. ani nemluvě.
Zrychlená výroba a zpracování potravy při nadměrném použití chemických prostředků. Bezprecedentní přetěžování žáků a učitelů v pedagogickém procesu opět v důsledku „technologické revoluce“. Přetížení rodiče navíc nemají možnost optimálně participovat na zmíněném pedagogickém procesu. Zrychlený životní styl se odráží i ve zdravotnictví resp. ve vztahu lékař-pacient, a neumožňuje tak navázat optimální vztah lékař-pacient. Zrychlený životní styl se odráží ve všech oblastech lidské činnosti.
Praktický dopad výše popsaných problémů pozorujeme den co den také u našich klientů, protože jsou odtud odvozené jejich zdravotní potíže.