Zdravá škola vychovává zdravé žáky, kteří se mohou zapojit do ozdravného procesu celé společnosti. Bohužel realita našeho vzdělávacího procesu je poněkud odlišná, a má nemalý vliv na rostoucí nejen psychosomatické, sociální a další potíže dětí.
Z tohoto důvodu je nutná doslova ozdravná reforma školství.
Průkopníky reformy školství u nás se stávají tzv. alternativní školy. Jejich společné rysy zároveň ukazují na to, co v klasickém školství chybí:
- používat slovní hodnocení
- zrušit zvonění na začátku a konci výuky, ale čas výuky přizpůsobit zaujetí či únavě dětí.
- objasnění učiva formou hry či diskuse v problémových úkolech.
- neblokovat přirozenou touhu dítěte poznávat nové věci a jevy.
- utvoření dobrého vztahu mezi učitelem a dítětem, snaha učitele pozitivně děti motivovat, podporovat jejich vlohy a jedinečnost, akceptovat zvláštnosti dítěte.
- vytvářet odpovědnosti zapojením dětí do rozhodování.
- prolínání předmětů.
Klasické vzdělávání je pro mnohé místo, kde je někdo nutí naučit se něco, co se moc učit nechtějí, pod hrozbou, že se stane něco zlého, když to neudělají. Mnoho žáků tento přístup prostě bojkotuje. Jindy žáci nemají školu rádi proto, že je zajímají věci, na které jim nikdo neodpoví, protože nejsou ve školním rozvrhu.
Počátek ozdravné reformy školství ovšem začíná na pedagogických fakultách, které budou vychovávat budoucí učitele v souladu se shora uvedenými rysy.