Asi nikoho nepřekvapí, že první zmínky o otužování pochází ze starověkého Řecka, kde si vyšší vrstvy obyvatelstva potrpěly na blahodárné procedury všeho druhu. V Evropě však, z pochopitelných důvodů, patří k nejotužilejším severské národy a lidé z chladnějších částí Ruska. Drsné přírodní podmínky vedly tamní obyvatele k přemýšlení nad tím, jakým způsobem se nejlépe ochránit před nemocemi, což vedlo například ke vzniku tradiční finské sauny. V Rusku se, pro zvýšení odolnosti, pravidelně noří do velmi studené vody nebo se polévají vědry. V dalekých Himalájích údajně od dětství chodí po probuzení a před spaním bosí ve sněhu.
Zde je několik pozitivních účinků otužování:
- Pozitivní ovlivnění imunity pomocí stimulace katecholaminů (adrenalinu a noradrenalinu)
- Pozitivní vliv na léčbu autoimunitních nemocí, jako je např. lupénka, artróza a jiné
- Stimulace a zrychlení metabolismu
- Zvýšení koncentrace tzv. „hnědého tuku“
- Redukce chronického stresu pomocí přímého vlivu na bloudivý nerv a parasympatický nervový systém
- Snížení výskytu zánětů a infekcí v těle