Pohyb při sečení kosou se skládá ze dvou fází – krájejícího záběru a tahu zpátky.
Na začátku pohybu je většina váhy sekáče na pravé noze, která je v tom okamžiku také prohnuta. Lehce se naklání doprava a kosa spočívá na zemi.
S tím jak se ostří pohybuje s krájecím záběrem, pravá noha se postupně natahuje a levá noha se začíná ohýbat. Trup se otáčí zároveň s krájecím záběrem kosy a břišní svaly pomáhají v kroutivém pohybu.
V okamžiku, kdy je krájející záběr, to jest první fáze, ukončen, váha spočívá na levé noze, která je nyní prohnutá. Pravá noha, ze které je váha uvolněna, se poté pohne táhnutím po zemi dopředu o vzdálenost shodnou s délkou postupu jednoho záběru směrem ke stojaté trávě, což je o 10 – 20 cm.
Sekáčovo naklánění se na stranu jedním či druhým směrem nenamáhá kolenní klouby.
Každá ze dvou fází pohybu představuje částečné zakroucení těla, které má účinek podobný stlačení cívkové pružiny: hnací síla kinetické energie vniká a je krátkodobě uchována ve svalech a šlachách. Pohyb opačným směrem poté toho účinně využívá tím, že pohání kosu aniž by se tělo nezdravým způsobem namáhalo. Samotné zakroucení je výborný způsob, jak uvolnit a rozhýbat páteř a přispět tak k celkovému zdravotnímu účinku kosení na zdraví.
Důležitost dýchání. Během krájecího záběru se vydechuje, při tahu zpět se vdechuje. Čím pomalejší a hlubší je dech, tím větší bude terapeutický účinek sečení.