Odpouštění
Pro odpuštění není nutné vše zapomenout, není potřeba s ním čekat, až se ten druhý omluví a ani jím nedáváme najevo, že se nic nestalo. Odpuštění je proces, ke kterému se rozhodujeme pro sebe a svoje dobro – protože nechceme dál nést bolest, kterou nám ten druhý způsobil. Je to jako byste trápení (od)pustili po vodě, která ho odplaví. Odpuštění přináší uzdravení a klid do naší duše.
Neřeším, co si o mě druzí myslí
Je pro mne důležitá zpětná vazba od mých blízkých. Ale pokud si o mně někdo dělá úsudek, aniž by mě ve skutečnosti znal, je to v zásadě jeho problém, nikoliv můj. Naučil jsem se, že nemohu být každému sympatický a to je v pořádku. A když se nenechám ovládat očekáváními druhých lidí, která stejně nemohu naplnit. Moje duše je volná jako pták.
Nechám být to, co nemohu mít pod kontrolou
Na všechno ve svém životě nemáme ovladač. Jsou věci, které neovlivním – protože závisí na okolnostech či na druhých lidech. Učím se je nechat být, pustit je, netrápit se jimi. A důvěřovat Bohu, který má na rozdíl ode mne pod kontrolou celý svět.