Lidstvu se poprvé podařilo zabránit vzniku tzv. „malé doby ledové“, při které se rozšiřovala plocha ledovců ve známých ledovcových oblastech jako je Grónsko, Alpy, Himaláje, Antarktida, Arktida atd., a která se v minulosti periodicky objevovala.
Dlouhodobý horizont.
Teplotní změny lze snadno v minulosti nepřímo sledovat na vrstvách ledu usazovaného na Antarktidě. Při průzkumu ledu v dlouhodobém časovém horizontu cca 400 tisíc let zpětně došlo k překvapujícím zjištěním. Do roku 6 000 př. n. l. bylo vše v pořádku a všechny pochody se odehrávaly pravidelně. Potom nastala změna. Koncentrace oxidu uhličitého začaly růst. V roce 3 000 př. n. l. se objevila další kladná odchylka tentokrát v koncentracích metanu.
Krátkodobý horizont.
Co se týká krátkodobého časového horizontu, průměrná teplota pevniny a oceánů v uplynulých desetiletích vzrůstala následovně. oproti předcházející dekádě vzrostla a „globální oteplování“ se zrychluje. Zatímco dekáda 1991 až 2000 byla oproti letům 1981 až 1990 teplejší v průměru „jen“ o 0,14 ºC , dekáda 2000 až 2010 byla oproti předchozí teplejší „už“ o 0,21 ºC . Oteplování v oblasti pólů je mnohem rychlejší.
Význam pro lidstvo.
Jak se shora uvedená fakta promítnou do života člověka je stále ještě problematické odhadovat.
Avšak následující čísla jsou jasná.
Důsledkem vlny veder v Evropě v roce 2003 je asi 66.000 mrtvých. Obdobná vedra v Rusku v roce 2010 nepřežilo 55.000 lidí !!!