Testování rizika vzniku zánětů.

I když rozvoj vědy v poslední době velmi pokročil v mnoha oblastech péče o lidské zdraví, přece existují nemoci, jejichž léčba je ještě v plenkách. To se týká i zdánlivě obyčejného zánětu – dnešní medicína totiž na něj zatím nemá k dispozici žádnou spolehlivou testovací metodu. Jedinou dnes použitelnou metodou je měření hladiny C-reaktivního proteinu (pro-zánětlivý ukazatel) a … Číst dál

Dva koncepty lidské činnosti.

Doslova na každém kroku se setkávám se slovy : „Ten svět se žene do záhuby“, „Vše je o penězích“, „Všude samá korupce“, „ V televizi samá vražda“, „Ta mládež je zkažená“,  atd. Valí se na mne lavina negativismu. Říkám si : “Jak na to reagovat ?“, „Jak se s tím vyrovnat ?“ „Kudy vede cesta z tohoto celospolečenského … Číst dál

Akupunktura pomáhá při rekonvalescenci po cévní mozkové příhodě (CMP).

Ochrnutí končetin, problémy s komunikací atd., jejichž příčinou byla CMP, se v Orientu běžně léčí pomocí akupunktury. V Číně a Japonsku, akupunkturista zahájí léčbu pokud možno co nejdříve po prodělání CMP. Nicméně někteří neurologové  západní klasické medicíny doporučují začít s léčbou až po určité době. Důvodem jsou studie, které prokazují, že akupunktura rozšiřuje cévy a snižuje srážlivost krve. Tyto účinky jsou žádoucí, … Číst dál

„Můžete se naž..t šroubů“

Kdysi dávno jsem sledoval v TV (dnes už TV nesleduji – výjimečně ČT2) rozhovor pracovníka ministerstva průmyslu se sedlákem, který byl evidentně mírně řečeno rozrušen, když mu dotyčný úředník „vysvětloval“, že průmysl je podstatnější pro hospodářství státu, než zemědělství. „Tak já Vám něco povím pane“, ukončil rozhovor sedlák, „Můžete se naž..t šroubů“. Ta předchozí věta plná … Číst dál

Kvalita živočišné potravy začíná již vztahem člověka ke zvířeti.

Kdo na počátku 90. let minulého století projížděl Rakouskem, spatřil pasoucí se dobytek jen výjimečně. V té době většina dobytka byla trvale přivázána u žlabů ve stájích, tak jak se to  dělalo po staletí. Později bylo možno pozorovat v selských dvorech rakouských vesnic tu a tam stavební ruch. Rakousko se připravovalo na chystaný zákon, zakazující přivazování skotu. … Číst dál

Stres jedince v souvislosti s celospolečenskou krizí.

Kvalitu života lidské společnosti určuje široké spektrum nejrůznějších aspektů, počínaje např. technologickou úrovní, přes vyspělost v oblasti humanity, až po problematiku mezigeneračních vztahů. Vědecko-technologický pokrok se nepochybně podepsal na prodloužení délky života, nicméně otázkou je, jak kvalitně tento „prodloužený“ život člověk prožije. Odpověď na tento problém je třeba hledat v již shora zmíněném aspektu humanity. Paradoxně … Číst dál

Nejznámější síla ve vesmíru.

Od doby Sira Isaaca Newtona (nar. 4. ledna 1643) jenž objevil zákon všeobecné gravitace, věda dodnes neví, co je podstatou gravitační síly, která na nás působí doslova při každém našem kroku, která působí na vše živé i neživé na naší Zemi, a která je snad nejdůležitější silou působící v hmotném vesmíru. Bez gravitace bychom nemohli žít, … Číst dál

Křehká rovnováha přírodních procesů na Zemi.

Změna klimatu je v současnosti již neoddiskutovatelným faktem. Před 10 lety bylo možno ještě pochybovat. V současnosti je možno budoucí vývoj klimatu s velkou přesností předpovědět. Je potvrzeno, že globální oteplování je způsobeno lidskou činností, a jsou opodstatněné obavy ze „zpětných vazeb“, které urychlí toto oteplování. Některé státy překvapivě i USA (v období administrativy presidenta Bushe st.) odsouvaly … Číst dál

Stres a jeden z jeho možných důsledků.

Je-li naše tělo vystaveno stresu (překvapí-li nás např. divoké prase v lese při nelegálním odběru vánočního stromku, nebo když nás hned ráno neoprávněně šéf seřve, protože přijde do práce už naštvaný, atd.) aktivují se nadledvinky. Tato aktivizace nadledvinek vyvolá v těle reakci, kterou nazýváme jednoduše „Bojuj nebo uteč !“. Taková je první přirozená reakce našeho těla na … Číst dál

„Můj dědeček snídal špek“

„Můj dědeček byl vesnickým učitelem na východním Slovensku. Dožil se 93 let. Snídal špek s chlebem. Jenže ráno v pět šel tvrdě pracovat na pole, teprve potom v osm se postavil za katedru a učil děti.“ Tolik Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. O svém dědečkovi. A dále pokračuje (úryvek z rozhovoru) : „Myslím, že v mnohých přetrvává pocit, že jejich … Číst dál